Atún je jednou z nejvíce konzumovaných ryb ve Spojených státech, s průměrem půl kilogramu na osobu ročně. Vyskytuje se v různých formách, jako je filet z tuňáka s žlutou ploutví, sashimi z tuňáka s modrou ploutví nebo bílý tuňák s kváskem.
Tato ryba není jen chutná a všestranná, ale je také plná bílkovin, minerálů a vitamínů. Nicméně, také vyvolává zdravotní obavy, zejména kvůli obsahu rtuti a dopadu jejího lovu na oceány.
Nutriční přínosy tuňáka
Tuna je vynikajícím zdrojem živin. Podle Chrise Vogliana, dietologa a ředitele výzkumu Food and Planet, obsahuje tuna více selenu než téměř jakékoliv jiné maso a je nízkotučná, ačkoli to znamená, že má méně omega-3 mastných kyselin ve srovnání s jinými rybami.
I když může proces vaření a konzervování mírně ovlivnit její obsah živin, nutriční hodnota konzervované tuny, sushi nebo filet je prakticky stejná.
Obavy o rtuť
Hlavní nevýhodou tuňáka je riziko vystavení rtuti, neurotoxinu, který se hromadí v mořských organismech. Tento těžký kov pochází především z lidské činnosti a koncentruje se v větších druzích, jako je tuňák.
FDA doporučuje, aby těhotné ženy a děti omezily svůj příjem určitých typů tuňáka kvůli spojeným rizikům. Menší odrůdy, jako je tuňák seznamovací, jsou nejbezpečnější, zatímco tuňák červený a tuňák patudo mohou obsahovat vyšší úrovně rtuti.
Udržitelnost v rybolovu tuňáka
Rybolov tuňáka také představuje vážné environmentální obavy. I když byly učiněny snahy o zmírnění chytání delfínů, rybolov stále devastuje mořské ekosystémy, zejména v případě tuňáka červeného, který je ohrožen nadměrným rybolovem.
Pro zodpovědnější konzumaci tuňáka se doporučuje zvolit tuňáka uloveného na prut nebo na vlečné lano, což obvykle naznačuje udržitelnější rybářské praktiky. Kromě toho je nezbytné dávat pozor na štítky, které udávají způsob ulovení, abychom mohli činit informovanější rozhodnutí.
Na závěr, tuňák může být zdravým a chutným doplňkem stravy, ale je zásadní konzumovat ho s mírou a vybírat udržitelné zdroje, abychom chránili jak naše zdraví, tak zdraví oceánů.