Mnoho z těchto případů vede k trvalým postižením, což zdůrazňuje důležitost výzkumu v této oblasti.
Nedávno studie provedená výzkumníky ze Spojených států, Spojeného království, Kanady, Číny a dalších zemí odhalila překvapivý objev: existenci "skryté vědomí" u pacientů s poraněním mozku.
Tato studie, publikovaná v
The New England Journal of Medicine, otevírá nové možnosti pro péči a rehabilitaci těchto pacientů.
Klíčové nálezy studie
Studie vedená Nicholasem Schiffem z Cornellovy univerzity zahrnovala 353 dospělých s poruchami vědomí.
Pomocí funkční magnetické rezonance a elektroencefalogramů bylo zjištěno, že přibližně jeden ze čtyř pacientů, kteří neprojevovali pozorovatelné reakce na pokyny, byl ve skutečnosti schopen vykonávat kognitivní úkoly skrytě.
To znamená, že tito pacienti, i když se zdají nereagovat, mohou rozumět pokynům a udržovat pozornost.
Výzkumnice Yelena Bodien, hlavní autorka studie, vysvětluje, že tento fenomén, nazývaný "kognitivně-motorická disociace", dokazuje, že kognitivní aktivita může být přítomna i tehdy, když motorické odpovědi nejsou.
Toto zjištění vyvolává důležité etické a klinické otázky o tom, jak využít tuto neviditelnou kognitivní schopnost k vytvoření komunikačních systémů a zlepšení zotavení.
Důsledky pro klinickou péči
Los hallazgos de este estudio tienen implicaciones significativas para la atención de pacientes con lesiones cerebrales.
Podle doktora Ricarda Allegriho je jedním z klíčů této práce to, že by mohla změnit způsob, jakým se plánuje stimulace a rehabilitace těchto pacientů.
Místo toho, aby se spoléhali pouze na reakci na pokyny, budou zdravotničtí profesionálové muset zohlednit kognitivní aktivitu, která nemusí být pozorovatelná.
Rodiny pacientů informovaly, že znalost existence této kognitivní motorické disociace může radikálně změnit způsob, jakým klinický tým interaguje s jejich blízkými.
Pro pokrok v této oblasti je zásadní validovat používané nástroje a vyvinout systematické metody pro hodnocení pacientů, kteří nereagují.
Studie naznačuje, že kognitivně-motorická disociace by mohla být přítomna až u 25 % pacientů, nebo dokonce více, což zdůrazňuje potřebu důkladnějšího hodnocení.
Jak výzkum pokračuje, je zásadní, aby se lékařská komunita přizpůsobila těmto novým zjištěním, aby zlepšila péči a rehabilitaci těch, kdo utrpěli poranění mozku.
Na závěr, objev "skryté vědomí" u pacientů s poraněním mozku představuje významný pokrok v neurologii a klinické péči, otevírá dveře novým příležitostem pro rehabilitaci a podporu těchto pacientů a jejich rodin.