Chcete-li být skutečně šťastní, musíte se nejprve vyrovnat se smutkem.

 Když jsem byl malý, rodiče mě naučili vnímat život jako sérii vzestupů a pádů.

 Vždycky mi říkali, že nic v životě nezůstane stejné a že štěstí nemůže trvat věčně.

Někdy si musíme vychutnat smutek, abychom si štěstí skutečně užili.

 Abychom dokázali ocenit radosti života, musíme se ocitnout v nejtemnějších hlubinách naší mysli.

 Když jedu autem se svými blízkými a poslouchám písničky, uvědomuji si velikost svého štěstí.

 Když mám špatný den, musím si na tyto okamžiky v životě vzpomenout, abych se udržel na nohou.

Špatné dny v nás vyvolávají pocit zlosti, frustrace, smutku a zmatku. Ale právě na vrcholu smutku můžeme ještě více ocenit štěstí.

 Kdybychom byli neustále šťastní, neměli bychom motivaci k významným změnám v našem životě.

 Možná bychom nenašli svého partnera, svou vášeň nebo skrytou dovednost.

 Možná bychom si za teplého slunečného dne nezpívali se spřízněnou duší rozpustilou písničku z devadesátých let.

 Říkám, vítejte v této chvíli smutku, říkejme jí "Janice".

 Otevřete dveře a pusťte ji dovnitř, nabídněte jí šálek čaje, zatímco se budete snažit pochopit, proč se tak cítíte.

Pokud je to jen špatný den, pamatujte, že je dočasný a brzy pomine.

 Pokud se však jedná o opakující se pocit, který je třeba řešit, zamyslete se nad kroky potřebnými ke změnám ve vašem životě nebo to jednoduše přijměte a nechte vlnu smutku přejít.

 Jakmile se naučíte se smutkem vyrovnávat a budete s ním spokojeni, nebudete se tolik bát této emoci čelit. Namísto čekání na to, až se stane něco mimořádného, co vám přinese pocit štěstí, si uvědomíte, že štěstí je něco, co si budujete den po dni pomocí maličkostí, jako je vychutnávání ranní kávy a rozhovor s Janice o její limitované edici květinových večeří.

 I když se některé dny můžete cítit jako na horské dráze, která jezdí nahoru a dolů, nezapomeňte, že se vždycky můžete zase zvednout.

 A někdy je důležité ocenit pohled z vrcholu a to, jak je krásný.

Jak se s tím vším, co jste se naučili, postavíte k dalším životním výzvám - budete odolávat, nebo přijmete neznámé, i když je trochu děsivé?